|
| |
|
|
Fyzioterapie v období pandemie Covid - 19 u pacientů s roztroušenou sklerózou
Knapová, Ivana ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
Jméno, příjmení: Ivana Knapová Vedoucí práce: Mgr. Klára Novotná, Ph.D. Název bakalářské: Fyzioterapie v období pandemie covid-19 u pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt: Tato práce se zaměřuje na možnosti fyzioterapeutické intervence u pacientů s roztroušenou sklerózou, kteří trpí přetrvávajícími symptomy po překonání infekce covid-19. K hlavním aspektům terapeutické intervence patří pohybová léčba a respirační fyzioterapie. V teoretické části práce je představena problematika post-covid syndromu - detailněji se zabývá jeho terminologií, patogenezí, diagnostikou, klinickými symptomy a možností jejich terapie z obecného i fyzioterapeutického hlediska. Další část se věnuje samotné charakteristice roztroušené sklerózy a poskytuje podrobný popis základních charakteristik tohoto onemocnění. V závěru teoretické části jsou podrobně rozebrána témata plicní rehabilitace, respirační fyzioterapie a pohybové léčby. Hlavním cílem této práce je poskytnout přehled o přínosech respirační fyzioterapie a pohybové léčby pro pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří trpí symptomy post-covid syndromu. Součástí tohoto cíle je také vytvoření brožury obsahující cvičení vhodná pro autoterapii, která má sloužit jako edukační materiál pro tyto pacienty. V praktické části jsou prezentovány tři kazuistiky pacientů v...
|
|
|
Psychosomatický přístup ve fyzioterapii u postcovidového syndromu
Bezecný, Vít ; Stackeová, Daniela (vedoucí práce) ; Oplatková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá fyzioterapeutickým pohledem na postcovidový syndrom a psychosomatickým přístupem k němu. Vychází z teoretických studií zabývajících se propojením psychických a somatických aspektů této nemoci a mírou jejího vlivu na psychický i fyzický stav pacienta. Na základě diagnostických testů posturálních a respiračních funkcí, 6- minutového testu chůze a strukturovaných dotazníků (PHQ-9, PHQ-15, CAT a FAS) zjišťujících subjektivní pocity pacienta, jako je prožívání nemoci, stres, strach a deprese, nastoluje možné fyzioterapeutické intervence pro léčbu pacientů s postcovidovým syndromem. Práce v praktické části předkládá podrobný návrh rehabilitačního plánu u pacientů s postcovidovým syndromem, založeným na korekci posturálního systému, fyzioterapii s využitím respiračně posturálních funkcí bránice, respirační fyzioterapii a celkovém zlepšení fyzické kondice. Jeho účinek je prezentován formou dvou kazuistik. Standardizované dotazníky ukazují zlepšení fyzického i psychického stavu u obou pacientek. Výsledky rovněž dokazují, že v obou případech došlo ke zvětšení dechové amplitudy, a to až o 5 cm. Pozitivní dopad rehabilitačního plánu na fyzický stav jedné z pacientek sledovaného na základě 6-minute walking testu rovněž dokládá zlepšení o 17 %, což se považuje za značné klinické zlepšení....
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po prodělaném onemocnění COVID 19 z hlediska dispenzarizace plicního oddělení.
HLINOVSKÁ, Martina
Tato práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienty po onemocnění COVID-19 na plicním oddělení z hlediska dispenzarizace. Cílem práce je popsání specifické ošetřovatelské péče u těchto pacientů a zmapování zájmu o rozšiřující péči. Práce využívá kombinaci kvantitativního a kvalitativního šetření pro sběr dat. Pro kvantitativní část výzkumu byla využita metoda dozování s využitím nestandardizovaného dotazníku. Byly stanoveny tři hypotézy. H1. Přítomnost ošetřovatelských problémů po prodělaném CODID-19 nesouvisí s věkem. H2. Přítomnost ošetřovatelských problémů po prodělaném CODID-19 nesouvisí s nutností hospitalizace. H3. Pacienti, kteří byli při COVID-19 onemocnění hospitalizovaní v nemocnici, mají stejný zájem o následnou péči, jako pacienti léčeni ambulantně. Ke sběru dat kvalitativní části byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Byly stanoveny výzkumné otázky. Jací pacienti mají potřebu ošetřovatelské péče po onemocnění COVID-19? Jaká je následná péče o pacienta po onemocnění COVID-19? Jaké ošetřovatelské problémy se vyskytují u pacientů po prodělaném COVID-19 onemocnění v době dispenzarizace? Jaké jsou výsledná kritéria ošetřovatelských problémů u pacientů po prodělaném COVID - 19 onemocnění v době dispenzarizace? Výsledky kvantitativního i kvalitativního šetření potvrdily zájem o rozšiřující péči u pacientů po onemocnění COVID-19 na plicním oddělení. Specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů se zaměřují na podporu zdravého životního stylu, vyvážené výživy, přiměřeného pohybu a dechové rehabilitace. Vyšší zájem o rozšiřující péči byl zjištěn u pacientů, kteří byli hospitalizováni v souvislosti s onemocněním COVID-19. Zároveň bylo potvrzeno, že přítomnost ošetřovatelských problémů u pacientů po prodělaném onemocnění COVID-19 nesouvisí s věkem ani nutností hospitalizace. Výsledky výzkumu mohou přispět k porozumění ošetřovatelské péče a mohou sloužit jako podklad pro další rozvoj této oblasti. Závěry výzkumu mohou být využity pro zlepšení ošetřovatelské praxe a plánování péče pro tuto specifickou skupinu pacientů. Je důležité zajistit odpovídající podporu a péči pro tyto pacienty s cílem optimalizovat jejich zdraví a kvalitu života po onemocnění.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s MODS a onemocněním Covid-19 v anamnéze
Jílková, Lucie ; Opatrná Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Charvát, Robert (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s MODS a onemocněním Covid-19 v anamnéze Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou akutní a postakutní fyzioterapeutické péče u pacientů hospitalizovaných na ARO a JIP. Hlavním cílem práce bylo vypracování konkrétní kazuistiky a poskytnutí teoretických východisek pro diagnózy a fyzioterapeutické postupy vztahující se k dané kazuistice. Dalším záměrem bylo stručně shrnout aktuální dostupné poznatky o onemocnění Covid-19, post- Covidovém syndromu a zároveň poukázat na významnost této problematiky i ve fyzioterapeutické praxi. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První dvě kapitoly jsou teoretické a zaměřují se na bližší charakteristiku vybraných diagnóz a možné terapeutické intervence. Jedná se především o syndrom systémové zánětové odpovědi, sepsi, septický šok, syndrom mnohočetné orgánové dysfunkce, syndrom akutní dechové tísně a post-Covid syndrom. V rámci fyzioterapeutických přístupů jsou představeny vybrané metody plicní rehabilitace, respirační fyzioterapie a aktuální doporučené rehabilitační postupy u pacientů s post-Covid syndromem. Třetí část je praktická a obsahuje konkrétní kazuistiku pacientky s multiorgánovým selháním a onemocněním Covid-19 v anamnéze. Kazuistika byla zpracována v období od 18.1. do 29.1.2021 v Institutu...
|
host ::
RSS.